Většina infekčních onemocnění je v dnešní době způsobena viry a bakteriemi, menší množství infekcí pak plísněmi, parazity či jinými mikroorganismy.
Rozlišení virového a bakteriálního infektu je zásadní z hlediska terapie. Na většinu virových onemocnění postačí tzv. symptomatická terapie (to je taková terapie, která potlačí příznaky jako bolesti hlavy, svalů a kloubů, nebo vede ke snížení zvýšené tělesné teploty či horečky).
Velká většina zánětů horních cest dýchacích (bolest v krku, rýma, kašel) bývá způsobena právě viry a k jejich terapii nemá smysl použití antibiotik! - o terapii viróz pomocí analgetik/antipyretik (léky na bolest, snížení teploty a tlumení zánětu) si můžete přečíst v předchozím článku.
Antibiotika vs. antivirotika
K léčbě některých virových onemocnění slouží antivirotika – užíváme je například v terapii pásového oparu, těžkého průběhu chřipky či v současné době k terapii infekcí viru COVID-19.
Antibiotika jsou léčiva určená k léčbě onemocnění způsobených bakteriálními původci. Ačkoliv byl objev antibiotik přelomovým krokem v historii medicíny a umožnil tak lékařům bojovat s do té doby nevyléčitelnými či život ohrožujícími onemocněními, není jejich podání vhodné za každé situace.
Právě nevhodné užívání antibiotik, jejich nedoužívání či nadužívání může vést nejen ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu, ale také k podpoře vzniku rezistence na antibiotika.
Co to je bakteriální rezistence?
Bakterie mají schopnost se přizpůsobovat nežádoucímu prostředí. Využívají k tomu různé mechanismy. Antibiotika jsou na trhu již řadu let a následkem častého podávání, volbou nevhodného antibiotika či při jejich nesprávném užívání může dojít k pomnožení bakterií, které jsou vůči stávajícím antibiotikům imunní = rezistentní. Dodržujte proto vždy pokyny Vašeho lékaře. Dle posledních studií hrozí, že v roce 2050 se bude vyskytovat takové množství na antibiotika rezistentních bakterií, že se bakteriální infekce stanou opět nejčastější příčinou úmrtí (nyní jsou nejčastější příčinou úmrtí onemocnění kardiovaskulární a onkologická), vrátíme se tak v podstatě do doby před 2. světovou válkou, kdy byl vynalezen penicilin.
Znovu je tedy vhodné zopakovat: Antibiotika nejsou určena k léčbě virových onemocnění!
Pravidla pro užívání antibiotik
1. Nikdy nenasazujte antibiotika a to ani v případě, že máte doma nějaké zbylé zásoby bez kontroly u lékaře!
2. Jestliže budete užívat antibiotika, užívejte s nimi i volně prodejná probiotika – pomůžou obnovit poškozenou přirozenou mikroflóru střeva a ostatních sliznic po užívání antibiotik - užívat probiotika je vhodné s odstupem 2-3 hodin po užití antibiotika
3. Trpíte-li alergií na některá antibiotika či zpozorujete-li projevy alergické reakce po podání antibiotika (vyrážka, svědění, zhoršené dýchání, otok atd.) informujte o tom svého lékaře!
4. Antibiotika užívejte pravidelně ve stanovené dávce a intervalu - zabráníte tím riziku opětovného nárůstu bakterií.
5. Nikdy nepřerušujte antibiotickou léčbu bez konzultace s lékařem!
6. Některá antibiotika je potřeba užívat na lačno (myšleno ½ hod. před jídlem) či po jídle, dodržujte tyto pokyny.
7. Užíváte-li antibiotika, dbejte na klidový režim a v případě rizika přenosu na ostatní osoby se vyhýbejte kontaktu a po dobu nemoci se izolujte.
8. Myslete na dostatečný pitný režim a vyváženou stravu.
9. Nepožívejte v době léčby alkohol!
Antibiotická léčba je obvykle snášena relativně dobře v rámci současných doporučení je však vhodné doplnit probiotické bakterie. Tedy bakterie či kvasinky, které udržují naše střeva, imunity a sliznice obecně v dobré kondici a k jejichž eliminaci může při dodání antibiotik dojít. Probiotika je vhodné začít užívat současně s antibiotickou léčbou a ideálně pokračovat ještě 14 dní po dobrání.
Kommentare